Cílem revitalizačních staveb je snaha navrátit stávající upravené toky do přírodě blízkého stavu. Ve městech ale i ve volné přírodě byly v minulosti často napřimovány toky, meliorovány pozemky za účelem odvodnění území a stabilizovány koryta například kamennou dlažbou do betonu. V posledních desetiletích se od tohoto trendu upouští zejména z důvodu, že se přišlo na to, že tyto opatření urychlila průběhy povodní a přispěla k vysušování krajiny.
Zemědělská půda byla častokrát chráněna hrázemi na úkor měst, které byly za povodně o to silněji zasaženy. 

Všechna tato opatření slouží Revitalizačními opatřeními se do přírody vrací tolik potřebné vodní plochy, ať už mokřady, jezírka, vodní nádrže či meandry potoků a řekk zadržování vody v krajině a k návratu nejenom chráněných živočichů zpět do přírody.

V případě tvorby revitalizací v zastavěném území musí být tyto opatření vytvořeny s určitými mantinely /například ztracené opevnění), které udrží meandrování toku ve vymezených koridorech. Vybudovaná přírodě blízká opatření pak slouží nejen živočichům, ale také lidem pro jejich rekreaci.

Revitalizace jsou nedílnou součástí přírodě blízkých protipovodňových opatření.  

Revitalizací upravených i neupravených vodních toků dochází k obnově ekologické funkce toků a ke zlepšení jakosti vody.